Staněk Josef: Myšlenky z popela Phoenixe

Časté současné sociologické a novinářské úvahy na téma krize rodiny dosahují svou hloubkou úrovně myšlení tak Haškova Švejka. Jako by tam z motta z textu zaznívalo: Tak se nám mladí neberou, pane Švejk. Ale berou, berou, paní Mullerová, jenomže "bez papírů". Tyto dvě krátké věty bez dlouhých učených statí postihují reálné chování mladých lidí, kteří v domnění modernosti "si chtějí užít" a odkládají založení rodiny.

Protože veškerá i školní výchova je materialistická a k ateismu vedená, nenachází se nikdo, kdo by mladým lidem na základě dějin lidstva zdůvodnil, že člověk si nikdy na světě "neužíval" a nepřichází na svět "si užít". Rozkladný jev již dosáhl stupně, který ohrožuje prostou reprodukci vyspělých národů a tím budoucnost západní civilizace. Když se ptám zamilovaných "odkladatelů sňatku", proč se nevezmou, jsou slyšet vždy dvě odpovědi. Buď si chtějí nejprve vydělat a něco užít, nebo si takzvaně ještě nejsou jisti, že současný partner je ten pravý nebo pravá.

A tak se tedy ptám mírně vulgárního, natvrdlého, promiskuitního, nevzdělaného a chudého adepta ženitby, jak má ta pravá vypadat. "No, musí být krásná, bohatá, jemná, pracovitá, věrná!"

Mírně egocentrická, vypočítavá, nevzdělaná, líná a chudá "dočasně zamilovaná" zase touží po bohatém, krásném, inteligentním, galantním a obětavém protějšku, aby si byla jista pravostí partnera.

V hlubokém nevědomí masy mladých lidí je zakořeněno, že spojením muže a ženy ve sňatku se něco má získat, že soužití je braní, ne dávání. Dávají hloupí, chytří zdarma berou a užívají, myslí si většina po prožité duchovní výuce při absolvování škol a podle ducha, ovládajícího společnost. Není tedy divu, že se sňatky nekonají. Jev, že prostou reprodukci vyspělých národů zajišťuje jen imigrace z rozvojových a islámských zemí a rozmnožování skupin, žijících ze sociálního zajištění, je sice přiznáván, ale nikdo na skutečnou příčinu nepoukáže, natož aby se ji snažil odstranit...

(str. 163)