Singh Satya: Kundalini jóga jako cesta duše /Alferia/

Cesta duše

Cesta duše je pomalá cesta naší duše po páteři vzhůru, která je řízena kundaliní energií. Tato cesta vzniká z potřeby rozpustit hluboko usazené napětí bránící nám v tom, abychom byli dokonale šťastní.

Toto napětí se projevuje ve veškerém našem jednání a myšlenkách, v oddělenosti, kterou ve vzájemném kontaktu vnímáme, a možná nejzřetelněji v napětí mezi tělem a myslí. Jeho kořeny tkví v oddělení duše od božského Vědomí.

Cílem oddělenosti je uspokojit touhu božského Vědomí po zkušenosti, růstu a poznání. Proto jsme byli v procesu o 26 krocích izolováni v jednotlivých duších. 

Zároveň jsme byli vybaveni vlastnostmi, které nám cestu duše, tedy návrat duše k jednotě s božským Vědomím, umožňují.

Tyto vlastnosti, které ovšem musí být pro dokončení cesty zpátky "domů" v co nejlepším stavu, jsme ale, jak se dalo očekávat, na začátku naší cesty z nevědomosti narušili, pošpinili nebo zablokovali a nyní je naším úkolem je pomocí postupně nabyté moudrosti očistit, zahojit a osvobodit.

Když zvládneme tyto úkoly, dosáhneme cíle naší cesty duše, definitivně odstraníme napětí, a navíc neskončíme s prázdnýma rukama, nýbrž vneseme do opětovného sjednocování s Vědomím svou pokladnici plnou příběhů a krásy.

Cestu duše nám pomůže přiblížit následující alegorie

Bůh měl dlouhou chvíli, a tak přemýšlel, co s tím.

Pak začal tančit. Tančil tak divoce, že začal ztrácet drobné částečky své Podstaty - jako kapky potu z něj odletovalo nekonečné množství malých Božských duší. Nakonec přestal tančit a zůstal stát obklopen všemi dušičkami.

Řekl: "Děti moje, vydejte se na úžasnou cestu ke mně. Vybavím vás všemi vlastnostmi, které na tuto cestu potřebujete. Zažijete neuvěřitelné množství skvělých věcí. A až se vrátíte, budeme všichni bezvýhradně blaženi."

Dušičky nebyly zrovna nadšené, když zjistily, že mají být po celou cestu odděleny od Boha a odkázány samy na sebe. "Nemusíme se vydávat na cestu k Tobě," říkaly. "Už u Tebe jsme. A chceme u Tebe zůstat! Tady se nám líbí nejvíc."

Nechtěly se podvolit, ani když Bůh slíbil, že je ani na okamžik nespustí z očí. 

Nakonec Bůh prohlásil: "Každá z vás dostane na cestu jednu kadeř mých vlasů. Dokud ji nebudete potřebovat, bude ve vás stočená spát. Když ji ale probudíte, dovede vás kdykoli zpátky ke mně."

Duše nazvaly kadeř "kundaliní", což znamená "kadeř ve vlasech milovaného". To, že budou mít u sebe něco Božského, jim dodalo důvěry a nakonec s cestou souhlasily.

Bůh začal zpívat mantru ONG. Duše naslouchaly jako očarované. Mantra v nich a okolo nich rozvinula 26 tvořivých schopností: vůli, mysl, inteligenci a konečně tělo a elementy. Naposledy vložil Bůh - jak slíbil - svou kundaliní stočenou ve třech a půl otáčkách pod spodní čakru duší, které se teď staly lidmi.

V lidské podobě už duše nebyly schopné Boží přítomnost vnímat. Cítily se nešťastné a ihned se chtěly vydat na cestu k Bohu, aby se okamžitě vrátily do stavu naprosté blaženosti. Bohužel, lidé na kundaliní spící v jejich tělech zapomněli a bez jejího vedení nevěděli, jak mají své nové vlastnosti správně používat. Zapletli se do podružností, egoismu, karmy a nečistého jednání.

Až po nekonečně mnoha oklikách si vzpomněli, že na začátku páteře spí kundaliní a začali ji pomalu posouvat po páteři nahoru. Tím zahájili cestu duše...

(str. 16)