Rakušanovi Hana, Jiří: Aura, čakry a sebeléčení

V této knize předkládají autoři výsledek deseti let svých osobních zkušeností s energetickou diagnostikou člověka. Věcným a srozumitelným způsobem rozkrývají příčiny oslabení aury a čaker v souvislosti s psychosomatikou nebo s rodovými dědičnými nemocemi a nabízejí dostupné možnosti sebeléčení. Čtenář v knize najde návody na řešení akutních problémů, zdravotních i psychických. Najde v ní ale i průvodce na cestě osobního rozvoje...O muži, který celý život chyboval

Jednou jsme měřili našeho vzdáleného příbuzného. V rodině měl pověst "bouřliváka" a člověka, který si dělá, co chce. Ale měření ukázala, že právě u třetí čakry měl naplněnost na 30 %. Bylo mu 65 let, ve svém životě byl třikrát ženatý, měl i pár dalších partnerek, je otcem pěti dětí a dědečkem několika vnoučat. Překvapilo nás, jak ortodoxně hájil jeden určitý náboženský směr. Vůbec bychom to od něj nečekali. Vždycky se nám jevil hodně "svůj". Vysvětlení se nám dostavilo záhy. Řekl nám, že svoje jednání považuje za selhání. To, jak se choval k partnerkám, jak odcházel od jedné ke druhé, opouštěl je i s malými dětmi. Ke stáru se cítil velmi provinile. A když nám zaujatě vyprávěl o svém náboženském směru, opravdu se cítil pevně a sebejistě. Když bude dodržovat daná pravidla, bude opět úctyhodným mužem. Svoje životní zkušenosti bral jako chyby.

Jediná pravda

Lidé, kteří vyhledávají autority a v nich zobrazené "správné systémy", bývají osoby, které pak mnohdy navenek působí jako ortodoxní dodržovatelé a vyznavači systémů a naprostí odpůrci všeho, co do jejich systému nezapadá. Například to mohou být vegani. Ti umírnění si v klidu konzumují svou rostlinnou stravu a okolí nechávají volbu, co bude jíst a jak bude žít. Ti ortodoxní se však na všechny, kdo nesdílí jejich názor, že jediné správné je jíst zeleninu, dívají opovržlivě, až povýšeně. Bojují proti okolí, protože jediná pravda je ta jejich. To ale tak přeci býti nemusí. Na této planetě je více než 7 miliard pravd a všechny jsou relevantní. Každý máme tu svou. A vyvracet ji někomu jinému nám nepřísluší. V některých věcech se prostě shodněme a jiných zase ne. Není na tom nic špatného. Je to přirozené. Přesvědčování druhých o své pravdě má za následek jen další "výrobu" lidí, kteří nemají svůj vlastní názor. Pokud jejich systém přesvědčení nebo víry někdo nebo něco nabourá, otřese to jimi. Ztrácí tak pevnou půdu pod nohama. Nejčastější reakcí na tento otřes bývá hněv a odsouzení. A jsme u nenávisti, zášti a zloby, která se v dějinách již tolikrát projevila, a ve všech případech měla fatální následky pro širokou vrstvu populace. Když něco nebo někdo nezapadá, neladí s obecně platnými a uznávanými řády a pravidly, vyvolává to v mnoha lidech odpor, odsouzení až agresivitu. Následují pak strategie, jak druhého donutit přijmout tu jednu jedinou správnou pravdu. Zjednodušeně to můžeme nazvat manipulací. Nemáme všichni stejný úhel pohledu. Například jiné vnímání tisícikorunové bankovky má bezdomovec, jiné matka na mateřské dovolené, jiné účetní a jiné multimilionář. A přitom je každého pravda ta správná. A není potřeba je hodnotit, poměřovat, srovnávat a soudit...

(str. 68)