Poltikovič Viliam: Příběh tantry

Už jsem se zmínil o tématu vrozené přirozenosti - je prvotně čistá a nehledě na souvislosti s mužským či ženským principem je sjednocením dvou konkrétních kvalit či povah. Jedna z daných kvalit se často pojí s povahou blaženosti, zatímco druhá bývá skloubena s poznáním prázdnoty - prázdné podstaty všehomíra. Můžeme tedy říci, že tím, co je v naší podstatě nejdůležitější, je jednota blaženosti a prázdnoty. Zřetel blaženosti je kultivován změnami energie v nervovém systému, aspekt moudrosti znamená stránku, která začíná chápat, že všechny věci a všechny záležitosti jsou prázdné, stejně jako vlastní já.

Takže vadžra, kterou držíme v pravé ruce, souvisí s mužským principem, principem blaženosti, kdežto zvon, který držíme v levé ruce, zastupuje princip moudrosti, což je ženský princip. V buddhismu znamená mužský princip blaženost a pohyb vpřed, zatímco ženský princip je propojen s moudrostí a prázdnotou. Dáme-li tyto dvě věci k sobě, způsob, jakým držíme vardžu a zvon, je velmi významný: vardžu dáme do pravé ruky, zvon do levé - značí to, že pravá ruka symbolizuje mužský princip, levá ruka ženský princip. U mnoha božstev vídáme ruce na srdci zkřížené, čímž se dává najevo, že v srdci oba principy splývají.

(str. 164)