Nováčková Jana: Respektovat a být respektován (přeprac. vydání)

Přepracované vydání jedné z nejprodávanějších knih o výchově a mezilidských vztazích u nás (od roku 2005 se prodalo téměř 100.000 výtisků). Nabízí možnost vidět souvislosti mezi tím, co dětem běžně říkáme a jak na ně reagujeme, a tím, jací lidé z nich vyrostou. Můžete se v dočíst, že:

Lidé s dobrou sebeúctou (ať děti nebo dospělí) dovedou obhájit svá práva, ale také jsou schopni ctít práva druhých.

Není zodpovědnosti bez spoluúčasti na rozhodování. Základním rysem respektující výchovy je spoluúčast dětí na věcech, které se jich týkají, a to jak doma, tak ve škole.

Použitím já-sdělení dáváme najevo, že naše potřeby jsou důležité, že očekáváme, že druzí budou brát ohle na to, jak se cítíme a co potřebujeme. Je to vlastně respekt k sobě samým...

Není tolik důležité, co se stalo - důležitější je to, co uděláme potom

Již jsme zmiňovali tři roviny výchovy - reakci "tady a teď", reflexi a na ni navazující prevenci. Ať se nám podařilo emoce zvládnout nebo to bylo nad naše síly, je nanejvýš žádoucí se v klidu k situaci vrátit. Návyk vracet se k proběhlým situacím (sebereflexe) napomáhá k lepší spolupráci čelních laloků a limbického systému.

Pokud nám něco takzvaně "ujelo", je namístě omluva - jak dospělému, tak dítěti: Omlouvám se, že jsem tak křičela. Moc mě mrzí, co jsem ve zlosti řekla. Není třeba to rozvádět, protože i v omluvě můžeme sklouznout do obvinění druhé strany (ale když ty jsi neposlouchal, co říkám!) a rozpoutat nové kolo emocí.

Chyby dělá každý, jde o to, neopakovat je

Důležitým cílem reflexe je lépe porozumět tomu, co se vlastně odehrálo, aby nás podobné situace nevytáčely znova a znova, tudíž abychom ani nemuseli investovat čas a energii na zvládání emocí s nimi spojených.

Pomáhá uvědomit si, nejen co bylo spouštěčem celé situace, ale také další souvislosti, jako jsou třeba únava, nevyjasněná očekávání, špatný časový odhad, sociální tlak okolí (zejména v situacích, kdy jsme s dítětem mimo domov), nedostatečně domluvená pravidla, naše vlastní neuspokojené potřeby apod...

(str. 143)