Nisargadatta Šrí Maharadž: Prostě buďte!

Knihu Prostě buďte! jsme složili ze tří částí a každá předkládá učení Sadgura Šrí Nisargadatta Maharadže, které nám zprostředkovala Jeho oddaná žačka Jean Dunn. Maharadže navštívila po letech meditací strávených v Ramanášramu a účastnila se Jeho každodenních promluv až do roku 1981, kdy Maharadž opustil tělo. Vztah Jean Dunn s Maharadžem je dokonalým příkladem opravdového vztahu Gurua a žáka, který se zakládá na naprosté víře ve slova Sadgurua a touze po Pravdě.

První část knihy je datována do 50. let a jedná se o jediný text, který napsal sám Šrí Nisargadatta Maharadž. Zásluhou Jean Dunn, která knihu objevila, si můžeme udělat představu o Maharadžově intenzivní sádhaně a realizaci, kterou zde podrobně popisuje. "Tuto malou knížečku jsem si poprvé koupala v Bombaji v roce 1978. Ačkoli byla na čtení velmi složitá, byla mi tak drahá, že jsem se rozhodla ji jazykově upravit a učinit ji tak snadnější k pochopení."

Ve druhé části se nám do rukou dostává něco zcela "křehkého" a "intimního", a to zápisky z deníku Jean Dun, který si vedla od prvního setkání s Maharadžem, až po její poslední den v Jeho přítomnosti. Neznáme podrobný životopis Jean Dunn a nechápeme všechny souvislosti zmíněné v deníku, ale přesto z něj celkově vyzařuje úžasná opravdovost, která nás jen více utvrzuje v přesvědčení, jak nesmírně důležitá je vnitřní pročištěnost a naprostá víra ve slova Sadgurua. Taková víra u Jean Dunn nakonec vyústila v realizaci, jíž potvrdil sám Maharadž.

Třetí část tvoří kniha Vědomí a Absolutno, jež přináší vrcholné promluvy Šrí Nisargadatta Maharadže z posledních let jeho života. Jde o jeden ze tří titulů, který vznikl opět zásluhou Jean Dunn. Během let, kdy Maharadže navštěvovala, začala s Maharadžovým požehnáním přepisovat rozhovory nahrávané na magnetofonových páscích. Díky její důsledné a trpělivé práci vznikly knihy Semena vědomí, Před vědomím a Vědomí a Absolutno. Tato díla jsou vyvrcholením unikátního učení, které nám Šrí Nisargadatta Maharadž zanechal.

Gabriela Adámková

Džaj Sadguru!

Maharadž: Navštívilo mne mnoho úspěšných a slavných lidí, ale všechny úspěchy a slávu nechali venku a sem vstoupili s pokorou. Je mezi nimi někdo, kdo má poznání svého skutečného Já?

Jean Dunn: Provádím náma-džapu. Je to v pořádku?

Maharadž: Je dobré, když si budeš opakovat posvátné jméno. Je však důležité, abys rozpoznala a pochopila, co je tím bezprostředním principem, díky kterému víš, že jsi, a díky kterému vnímáš vše ostatní. Musíš se zcela zaměřit na sebe, poznat sebe sama. Záhadu duchovního tajemství nemůžeš rozluštit svým intelektem. Ten ti poskytne nanejvýš prostředky k obživě.

Ničím z toho, čím se snažíš stát, nejsi. Jsi to, co tu bylo předtím, než vyvstalo jakékoliv slovo, ještě než pocítíš a řekneš "já jsem". Měla by ses zabývat pouze sama sebou. Nedělej si starosti o kohokoliv. Co jsi?30. ledna 1981 (dopoledne)

Maharadž: Chodíte sem, protože chcete získat poznání, podobně jako chodí lidé pravidelně do práce, aby obdrželi náležitou mzdu. Není nutné zde dále setrvávat, dostanete-li patřičné poznání.

Dokud poznání nedostanete, nebudete chtít odejít; přesto by tu měli zůstat jen ti z vás, co cítí silnou potřebu poznat pravdu.

(Maharadž poté některé lidi pošle pryč.)

Nechci, aby tu ještě někdy seděli lhostejní a lehkovážní adepti. Měli by sem chodit jen ti, co jsou opravdu znepokojeni svým duchovním vývojem, jen ti jsou skutečnými uchazeči.

Pokud mezi ně patříte, měli byste přijmout tato slova za pravdu. Nepřijmete-li je, měli byste odejít. Nechci tu být jen tak pro zábavu. A co vám tu sděluji? Nejste tělo. Jste vědomá přítomnost. Přijměte to a pak to můžete zapomenout.

Příště už nebudu natolik při síle, abych rozebíral problémy každého z vás, a proto vám budu jen stručně říkat: "Toto je falešné" nebo "toto je pravda" apod. Na vás pak bude, zda to přijmete. Pokud ne, máte možnost odejít.

Tazatel: Nejsem schopen Maharadžem sdělené poznání přijmout.

Maharadž: Jestliže si myslíte, že pro to nejste uschopněn, můžete jít jinam. Nestarám se o jakýkoliv dočasný stav. Vědomí (stav vědomé přítomnosti) jsem si nevybral. Čím dříve zmizí, tím lépe. Jakmile dojdete k poznání dočasného stavu a následně pak spočinete ve své původní podobě a poznání, seznáte, že není zapotřebí získávat nějaké další poznání.

Jakmile se vědomí zachvěje, objeví se prostor a čas. Je to však časově omezeno. V časoprostoru trpí každý, proč bych proto měl toto utrpení považovat za něco ojedinělého? Vždy jsem spočíval v dokonalém, úplném, absolutním stavu; pak jsem se náhle objevil v nedokonalém stavu.

Ti, kdo jsou schopni pocítit a vstřebat zde sdělené poznání, nebudou prosebně toužit po vědomostech či duchovních zkušenostech někoho jiného. Odvažuji se tvrdit, že jsem všechny učence, považující se za mudrce, pozoroval při jejich narození z rohu místnosti. Budete schopni to přijmout? ...

(str. 186)

Maharadž: Doktoři diagnostikovali tomuto tělu rakovinu. Byl by někdo s tak vážnou diagnózou stejně rozradostněný jako já? Svět je vaše přímá zkušenost, je vaším vlastním pozorováním. Vše, co se děje, se děje na této světské úrovni. Já však na této úrovni nespočívám. Odloučil jsem se od sattva guny, od podstaty bytí. Konečný stav na duchovní cestě je takový stav, kde nikdy nejsou pociťovány žádné potřeby, kde nic není prospěšné pro cokoliv dalšího. Tento stav se nazývá Nirvána, Nirguna, Věčná a Nejvyšší Pravda. Shrnutí a esence těchto rozhovorů se nazývá Sadguru Parabrahman; stav, ve kterém neexistují žádné požadavky. To, co zůstává po rozpuštění celého vesmíru, je mým dokonalým stavem...

(str. 146)