Nelles Wilfried: Život nemá zpátečku (váz)

Kam nás vede život? Jak se dostat do kontaktu a souladu s tím, kdo jsme? Jak ovlivňuje vědomí naší doby náš vlastní pohled na svět? Co svazuje, formuje a proměňuje naše osobní vědomí? Jak se navzájem ovlivňují proces kolektivního a osobního růstu?

Těmito otázkami se Wilfried Nelles ve své knize zabývá. Srozumitelným a názorným jazykem načrtává mapu vědomí a jeho vývoje, která slouží nejen jako dobrá orientace, ale zároveň osobně zasahuje. Na pozadí této mapy pak ukazuje, jakou roli v procesu duchovního rozvoje vědomí hraje terapie v obecném smyslu, a zvláště pak rodinné konstelace. Vypracovává při tom novou teorii a praxi rodinných konstelací sloužících duchovnímu růstu.

... V mých seminářích se lidé často ptají, jestli nám dnes nechybějí staré iniciační rituály. Z této otázky vyplývá jak nepochopení podstaty iniciace, tak moderní společnosti a dospívání. V tradičních společnostech sloužila iniciace nejenom k tomu, aby mladému muži či mladé ženě usnadnila přechod z dětství do dospělosti, nýbrž i k tomu, aby je zavázala k dodržování hodnot a pravidel daného společenství.. Něco jako svoboda jednotlivce se přitom nebralo v potaz. Iniciace jsou přiměřené pouze v (relativně) uzavřených společnostech ovládaných tradicí. Vypálí tuto tradici do suší - a někdy i těl - mladých lidí tak zřetelně, že od té doby náleží ke kmenu (nebo později k armádě, národu či jiné skupině, kde můžeme pozorovat různé obdoby takové "iniciace"). V otevřené společnosti však iniciace přetrvávat nemůže - jinak by se nejednalo o otevřenou společnost. Na místo iniciace nastupuje "dospívání" coby fáze, při níž si člověk hledá své místo sám. Dospívání tedy nahradilo iniciaci.

K tomu, abych si v otevřené společnosti mohl najít své vlastní místo, musím to, co vidím a prožívám, porovnávat s tím, co mě naučili doma. Což automaticky vede ke vzniku odstupu od rodičů. V tradičních společnostech se většina lidí do takovéto situace nedostala, protože se nikdy nevzdálila od kmene nebo své vlastní třídy či svého prostředí, a také protože neexistovala média, která by lidem zprostředkovala pohled na život a hodnoty jiných. Dnes je konflikt mezi rodiči a dospívajícím naprogramován předem, jinak by mladý člověk nenalezl sám sebe. Konflikt a bouření se sice nejsou řešením, ale jsou důležitými fenomény tohoto přechodu...