Morris Michael: A jde se na to! Vytvořme nový svět!

Bližší informace

Skutečnost, že bohatí platí více daní než chudí, je často citovaná jako argument pro to, že máme spravedlivý daňový systém i pro to, že nejbohatších deset procent tak dostálo morálním nárokům vůči společnosti. To je omyl. V Německu sice třetina nejbohatších domácností pokrývá 62 % finanční zátěže státu, ale právě tato skupina v posledních letech nejvíce profitovala i z vývoje na akciových trzích, z realitních bublin a akcí pro záchranu bank. Mimoto platy na nejvyšších příčkách pyramidy jsou tak absurdně vysoké, že nemají v žádném ohledu souvislost s výkonem svých aktérů. Řada německých špičkových manažerů ztratila ohledně svých vlastních odměn veškerou soudnost.

Tak například němečtí předsedové představenstva v roce 2011 vydělávali v průměru 5,5 milionu eur na osobu, přestože většina z nich nenese žádnou odpovědnost. V případě nepříznivé situace firmy se platu nemusí vzdát oni, ale běžní zaměstnanci. Někteří němečtí špičkoví manažeři tak vydělávají 14x více než jejich podřízení. Týmová práce a motivace zaměstnanců podle mě vypadá trochu jinak.

Ještě jednou připomínám, že mi nejde o to vyvolat závistivé debaty; snažím se pouze ukázat na (ne)poměry v odměňování. Měli bychom se více zaměřit na morálku v pracovním životě a odměňování určitých činností. Jsem přesvědčen, že u některých povolání by toto téma mohlo být poněkud problematické...

Téma rovnosti je nerozlučně spjato s pojmy jako spravedlnost, slušnost, morálka a soucit. Dokud určité skupiny obyvatelstva cítí, že se s nimi zachází nespravedlivě, nemůže fungovat poklidné a uvolněné společenské soužití. V Německu bylo podle odhadů spolku pro pomoc lidem bez domova v roce 2010 asi 248.000 lidí bez střechy nad hlavou...

(str. 74)

Zboží zařazeno v kategoriích