Michie David: Buddhovy příběhy na dobrou noc

... A tak se tedy stalo, že Jasonovi udělil audienci duchovní otec tibetského buddhistického centra, které se nacházelo kousek cesty autem od jeho domu.

Protože se ještě nikdy předtím s žádným tibetským učitelem nesetkal, nebyl si jistý, jaký je předepsaný protokol. Nicméně v okamžiku, kdy pohlédl přes místnost zalitou měkkým světlem a setkal se s lamou očima, všechny myšlenky naráz zmizely a zůstala jen jediná, nesmírně překvapivá. To je on! Jasně ho poznal. Muže z opakujícího se snu, který se mu zdál už od dětství! Toho, který stál uprostřed nebeského chrámu a k jehož průzračné, jasné, zářící moudrosti a vědoucí přítomnosti se přes podivný závoj nikdy nemohl dostat.

Až do této chvíle.

Kdyby lama Cering stál, Jason by se nedokázal ovládnout, aby ho neobjal. Jenže shodou okolností učitel seděl na meditačním polštářku umístěném na koberečku. Ke stropu se lenivě vznášel tenký proužek dýmu z jediné vonné tyčinky, všelijak se kroutil a kroužil, jako by existoval mimo čas. Lama ukázal na polštářek proti sobě.

"Jste to vy!" neubránil se už Jason, jakmile se usadil, neobratně spojil dlaně a přitiskl si je k srdci.

Lama Cering se usmál a přikývl. V odmlce, která následovala, se zdálo, že poklid v místnosti je nekonečný - jako z jiného světa.

Jason se snažil ovládnout emoce, ale když začal vysvětlovat, co ho sem přivedlo, oči mu zářily. Líčil, jak v místním antikvariátu našel knihu Arthura Ellise. Jak měl pocit, že mluví přímo a jen k němu. Nezapomněl ani na historku o zásuvce, která se nechtěla otevřít, a o neobyčejném objevu rukopisu.

Ze složky, kterou s sebou přinesl, vytáhl staré zažloutlé stránky Průvodce astrálního cestovatele a předal je lamovi Ceringovi, který je vlídně přijal. Přesto se Jason nedokázal zbavit pocitu, že lama obsah rukopisu zná a považuje ho za dost soukromý.

"Myslel jsem, že bych měl respektovat přání Arthura Ellise. Možná by chtěl, aby rukopis nebyl nikdy publikovaný."

Lama Cering ho obdařil vševědoucím úsměvem, ale tak, že Jason pocítil potřebu se svěřit: "Já jsem skutečně jeho příkazů uposlechl. Jenže to nefunguje."

Lama na protějším meditačním polštářku našpulil rty a roucho na jeho hrudi se krátce zachvělo, jako by už nedokázal potlačovat své pocity. Najednou se mu obličej stáhl do veselé grimasy a muž nakonec vybuchl smíchy.

Za jiných okolností by se Jason možná cítil dotčený nebo rozladěný, ale lamovo rozpoložení se projevilo s takovou lehkostí, že se v jeho soucitné přítomnosti Jason nechal nakazit veselím a také se rozesmál.

Učitel se uklidnil až za hodnou chvíli. "Ano, ano," přikývl konečně. "To jsou ale velmi pokročilé praktiky, víš? Nejdřív musíš dobře pochopit sútry. Pak je možná iniciace. A teprve po ní se můžeš začít zabývat praxí."...

(str. 82)