Medo Jaromír: Tajemství řádu nevědomí

Úvodní slovo

Z hlubin nitra k nám přes naše do světa úzce zaměřené vědomí probleskuje matné světlo prastaré moudrosti oděné do hávu tajemných mystérií, symbolů a mýtů. Vědomí člověka na duchovní cestě se obrácením do vlastního nitra rozšiřuje a umožňuje dosud nevědomému člověku prohlédnout nepřeberné bohatství života. Stejně jako Parsifalova cesta za svatým grálem začíná až poté, co zakusil strasti všechního života, začíná i cesta každého hledajícího teprve ve chvíli, co nenalezl štěstí ve věcech či vztazích pozemských. Člověk zklamán světem hledá naplnění svého života a v okamžicích bolesti uzří samotné zdroje strádání, pak rozpozná sebe i ostatní duše vězněné v mučírnách žádostivosti. Lidské nitro je před zvídavými pohledy chráněno lačným zájmem o věci vnějšího světa, chtivostí vztahů a bezuzdným ukájením smyslových rozkoší. Když ale prohlédneme útrpnost všeho vnějšího, nastává hledání vnitřního. Tím je rozlomena pečeť tajemství a nitro člověku, již svobodomyslnému, ukáže možnosti stát se iniciátorem změn, stát se aktivní součástí života. Pokud ukončíme, alespoň chvilkově, soustředění na vnější svět, snadno navážeme kontakt s dosud nevědomými silami našeho nitra. Nemáte-li dostatek odvahy opustit "realitu" vnějšího světa a kráčet po nevšední cestě nevědomím, odložte tuto knihu a věnujte se nadále svému světskému životu a vězte, že vás nebudu nikdy odsuzovat, neboť je mi milejší upřímný materialista než přetvařující se mystik, jogín či náboženský horlivec. Upřímnost, ať je jakákoliv, má k pravdě vždycky blíže než přetvářka a faleš. Ovšem nevyužít možnosti duchovního postupu je těžko smazatelným hříchem páchaným na vlastní bytosti ...

(str. 4)

... Snad proto, že jsem v předchozím snu nezůstal nestranný, byl jsem vtažen do otevřeného boje s magiky. Opět jsou zde historické kulisy i s ostatními "herci". Léčky jsem byl schopen včas rozeznávat, a tak jsem se dal do pronásledování vskutku schopného magika, který dokázal mistrně měnit podoby. Při vstupu do podzemí dochází k zajímavé situaci, když přes rameno mám přehozenou ženu, která se přede mnou dívá do místností. Podobný obraz znám z řecké mytologie, když Perseus přes odraz lesklého štítu hledal Medúzu, aby ji nemilosrdně usekl obávanou hlavu, po jejímž pohledu vše zkamení. Medúza jsou personifikované pudy, které ničí člověka na cestě nevědomím. Stejného nepřítele, ovšem s jinou tváří hledám v podzemí. Nemám vzácný štít bohyně Athény jako Perseus a používám zrak ženy - nedávnou objevené citové animy, která je nad pudy povýšena a nemohou jí ublížit. Uvědomuji si, že právě citová anima je na rozdíl od citového anima pudy nezranitelná. Opačně by vyznívala situace ve snech žen, kde by vystupoval pudy nezranitelný citový animus. Jsem pevně přesvědčen, že Perseův štít je také "zrakem" citové animy. Ani společnými silami jsme magika v podzemí nenašli, nenašel jsem ho ani v podobě psa (jak příznačné hledat v podobě psa, který ve snové symbolice představuje právě pudy a pudová přání). Dále jsme museli hledat magika, který měl čas na nás uchystat další překvapení. Koňské kopyto se silným jazykem sežralo jednoho mého člověka. Téměř stejný příběh zažil Hérakles při chytání Diomédových kobyl, když nebezpečné kobyly roztrhaly a sežraly jeho nejlepšího přítele Abdéra, který kobyly hlídal. Kobyla symbolizuje dynamickou vášeň ženské složky, jež oslabuje a ubíjí vědomou mužskou stránku a posouvá ji zpět k sexualitě a k pudovým prožitkům. Erotický výklad podporuje i jazyk a pozdější proměna koně ve strom, který se také váže k sexualitě.

Magik mi unikl a přes všechna opatření se dokonce objevil nepoznán v mé blízkosti v podobě krásné ženy (pudová anima), která má všechny předpoklady vyzvat mne z dosaženého stavu a navrátit mne do moci živočišných pudů. Proč uspěl Perseus a proč jsem neuspěl já? Výsledek podmínila výchozí situace Persea a moje, mezi nimiž je značný rozdíl. Perseus podle bájí neměl žádný záporný rys, kdežto já jsme jich měl a stále ještě mám bezpočet. Proto mohl magik i přes značnou duchovní sílu vyzařovanou z nově nabytého stavu nalézt slabinu, které se snažil již v tomto snu chytře využít. Kdybych se v době dospívání vzdal sexuálního života a byl vnitřní disciplínou odolný lákadlům mocného chtíče, přišel by magik o hlavu stejně jako kdysi Medúza mečem Persea...

(str. 96)