Matousek Mark: Sex smrt osvícení - pravdivý příběh

... Paradoxně ihned, jak jsem polevil ve svém duchovním úsilí, byl jsem zaskočen tím nejneobvyklejším zážitkem od chvíle, kdy jsem se vydal na cestu.

Každé odpoledne těsně před setměním, když poutníci odešli a rybáři zakotvili své lodě na břehu, jsme se s Alexandrem vydávali podél pláže na večerní návštěvu chrámu Šivy. Pláž měla tvar šavle, byla zakřivená směrem ke Srí Lance a chrám stál v jejím nejvýchodnějším bodě. Když jsme jednou večer vyšli z hotelu, ihned nás zaujala neobvyklá atmosféra soumraku a zářivá obloha sestupující do jantarového obzoru. Silueta chrámu na druhém konci pláže vypadala jako tmavá vztyčená bradavka. Skrz palmy po pravé straně k nám pofukoval mírný teplý vánek. Nalevo těsně nad hladinou visel ten největší Měsíc, v barvě žluté perly, jaký jsem kdy viděl. Byli jsme tím pohledem oba tak unešení, že jsme se posadili na břeh, abychom si tu krásu vychutnali.

Dlouho jsem se kochal pohledem na Měsíc a pak jsem zavřel oči. Ihned se mi v otisku Měsíce zjevila tvář Matky Meery. Tvář měla živou, ne jako na fotografii, a při pohledu do jejích očí jsem cítil, jako bych se nakláněl dopředu, jako když jsem se při daršanu dotýkal jejích nohou. Položil jsem ruce dlaněmi do vlhkého písku a v ten okamžik udeřila vlna, která otřásla zemí i mým tělem. Tento otřes země, zvuk příboje, tvář Matky Meery a světlo Měsíce se nějakým způsobem propojily, aby mě přiměly k probuzení.

Když jsem otevřel oči, byl jsem v pozměněném stavu. Nebyla to halucinace, vidění či pomýlení smyslů, jen zintenzivněný pohle a zvláštní pocit vševědoucnosti...

(str. 122)