Maté Gabor: V říši hladových duchů

Mandala, buddhistické kolo života, zobrazuje šest říší znovuzrození. Každou z těchto říší obývají postavy představující různé aspekty lidské existence - naše různé způsoby bytí. V říši zvířat jsme hnáni základními instinkty přežití a také pudy, jako jsou fyzický hlad a sexualita, tedy tím, co Sigmund Freud nazval id. Obyvatelé říše pekelných bytostí jsou uvězněni ve stavech nesnesitelné zuřivosti a úzkosti. V říši bohů se povznášíme nad naše problémy a ego prostřednictvím smyslových, estetických či náboženských zážitků. To ovšem jen dočasně a nedostává se nám poznání spirituální pravdy. Dokonce i tento záviděníhodný stav je prodchnut pocity ztráty a utrpením.

Obyvatelé říše hladových duchů jsou zobrazováni jako stvoření s vychrtlými krky, malými ústy, vyhublými končetinami a velkými, nadmutými, ale prázdnými břichy. Toto je říše závislosti, kde neustále hledáme něco, co je mimo nás, abychom zmírnili nenasytnou touhu po úlevě či naplnění. Tato bolestivá prázdnota je přitom věčná, neboť látky, předměty nebo aktivity, kterými se snažme ji naplnit, nejsou tím, co ve skutečnosti potřebujeme. Přitom nevíme, co opravdu potřebujeme, a dokud zůstaneme v tomto módu hladových duchů, nikdy to nezjistíme. Svými životy se mátožíme jako přízraky, oni duchové, a nikdy v nich nejsme skutečně přítomni.

Někteří lidé tráví velkou část svého života v jedné z těchto říší. Mnozí z nás mezi různými říšemi pravidelně přecházejí a někteří jich zvládnou navštívit i všech šest za jediný den.

Jako lékař pečující o drogově závislé ve vancouverské čtvrti Downtown Eastside jsem měl jedinečnou příležitost poznat lidské bytosti, které tráví téměř veškerý svůj čas v říši hladových duchů...

(str. 36)