Lužný Jirka: Osvoboďte zakletou princeznu - svoji duši

Máme zachovanou krásnou filosofii starého řeckého filosofa Empedokla, kde Empedokles vykresluje pravý obraz podstaty světa, věčný souboj síly Jednoty, kterou on nazývá „láskou“ a síly Nejednotnosti, kterou on nazývá „nenávistí“, jež jako věčné protivy neustále působí na náš svět. Vše pronikající síla chápání a soucítění, souvisí s poznáním, že není rozdíl mezi světem myšlenky a citu, a že oddělenost rozumu od citu je obrovským omylem západního světa. Skutečnou Jednotu způsobuje vzájemnost myšlenek a citu. Duch, který o sobě ví, nedopustí ubližování. Veškeré ubližování se nám děje mimo oblast chápání Jednoty. Ve stavu neprobuzenosti a nejednoty se dostáváme do světa vraždy, do světa zločinu, protože každé „jáství“ se vyčleňuje z okolního světa a způsobuje veškeré neštěstí, jak říkají všichni indičtí filosofové. To je ta negativní Příčina, a proto je tak důležité hodnotu Jednoty a vzájemnosti chápat, pěstovat a velebit.Podstata židovsko-křesťasné manipulace

Světlo nebojuje se zlem. Zabitím negativního člověka se totiž nic nevyřeší, protože zlo zůstává. Useknete-li draku jednu hlavu, naroste jich dalších 7.

Bible je plná děsu, rituálního uctívání a obětování krve božstvu zla, ke kterému se věřící lísají, protože se svého boha bojí, protože jejich bůh rozhodne, kdo zemře či jak dlouho bude žít. Všichni, kteří nedospěli k pochopení ušlechtilosti ducha, důležitosti světla poznání a k pravé duchovní podstatě člověka podporují boha Temnot. V Bibli je mnoho míst, kde se popisuje, jak se bůh Jahve sytí krví a nabádá věřící k prolévání krve a ukazuje, jak se Jahve prostřednictvím krvavých obřadů stává mocným. Původní přijímání ducha dobra, jak se v Bibli prezentováno, je ve skutečnosti krvavým rituálem, pojídání oběti - beránka (Ježíše), při kterém se pije jeho krev. Původní a skuteční křesťané ale chápou Ježíše pouze jako duchovní princip a poznání. Židé tohoto duchovního Krista ale zmaterializovali do podoby beránka a krvavé oběti.

Podstata židovsko-křesťanské manipulace původního duchovního poselství je odklon od poznání a pozitivní cesty, k uctívání zla, krve, násilí a k provozování krvavé oběti, podřezávání býka či ovce. Věřící židokřesťané již nejsou spojeni s lidským bohem jako ve védské tradici, ale už jen s temným démonem. Tito lidé nemají žádnou páteř a řídí se jen pragmatickými hesly a ctí pravidlo - silnější vyhrává...

Bůh podle indoevropanů je ale naopak dobro a Světlo poznání. Žido-křesťané v poznání naopak vidí to nejhorší. Podle židovského boha člověk poznávat nemá a má to zakázáno. Je to z hlediska jejich boha ten největší hřích, za který byli Adam a Eva vyhnáni z ráje. Toto je největší přímý rozpor s indoevropským pojetím boha, protože cesta k Bohu u Indoevropanů vede jen přes poznání a uvědomění si své duchovní podstaty. Indoevropané nosí Boha v srdci a věřící omezují v souladu se svým poznáním své zvířecí sklony...

(str. 66)