Konfršt Jan: Co když to bylo tak ... přemýšlejme

Bližší informace

Někteří možná víte, že mám v oblíbě knihy českých autorů, kteří se vlastními silami statečně probíjejí cestou za poznáním. Není tomu náhodou. Jednou výhodou je, že není třeba překlad z cizího jazyka, který chtě nechtě sdělené poselství zkreslí a zabarví podle ducha překladatele, další výhodou pak je, když jde o poselství současné, vycházející z aktuální situace a kontextů.

Jan Konfršt bezpochyby k autorům tohoto typu patří a jeho dílo mne oslovilo již v minulosti. I tato kniha je, troufnu si říci, klenot mezi domácí duchovní literaturou. Vznikala velmi dlouhou dobu, zrála v myšlenkách a právě nyní nadešla ta správná doba, kdy spatřuje světlo světa. Je esencí z různých pramenů přijatého, pochopeného a k dalšímu podání připraveného poznání. Poznání, jež je výslednicí racionálního zkoumání, ale i upřímné víry, takové, která vzniká, když člověk hledá a nalezne něco, co jej přesahuje...

Inspirujme se proto cestou, kterou autor namáhavě prošlapal a nechme ji působit na náš systém hodnot a přesvědčení. Možná se někam posuneme, možná zjistíme, že takováto cesta se do velké míry shoduje s cestou naší. A přemýšlejme ... jak nás ostatně autor nabádá již v samotném názvu knihy.

(Jan Jelínek)Jsme nesmírně vynalézaví stavět si v životě kolem sebe bariéry, házet si zbytečně klacky pod nohy. Sobě i navzájem. Jsme tvořivou formou života a paradoxně, nebo snad právě proto, své tvořivosti užíváme i ke stavbě obtížně zdolatelných překážek. Jak ve světě vnějším, tak ve světě vnitřním. Na rozdíl od světa vnějšího, kde je díky našim pěti smyslům orientace přece jen snazší, si ve světě duchovním se svým šestým smyslem, intuicí, prozatím běžně poradit nedokážeme.

S falešnými představami je však dobré se loučit. Cesta do Boží náruče, do světa Boží rovnoprávnosti znamená především loučení se s myšlenkou nerovnosti před Bohem, kterou jsme si vytvořili a činíme tak dosud. Ježíš nás ale do Božího království zval, a všechny! Nečinil rozdílu. Přetěžce se loučíme s po staletí budovaným mýtem o výlučnosti, výjimečnosti Ježíše, jednoho z nás. Tvořit mýty je jednoduché. Daleko obtížnější je se s nimi rozloučit. Jsou totiž velmi životaschopné. Houževnatě se drží života, který jsme jim darovali.

Neporozuměli jsme Boží přítomnosti v sobě a mnohé nasvědčuje tomu, že s jejím přijetím se hned tak neztotožníme. Je myšlenka, že "Bůh hovoří skrze nás, skrze každého a v každém okamžiku," skutečně tak nepřijatelná? Nebo přímo nesmyslná a pro některé z nás i nepřístupná? ...

(str. 119)

Zboží zařazeno v kategoriích