Keltner Tomáš: Vyšší dívčí - transformace vědomí

Na první pohled jde o pasivní přístup, kde využíváme ženský princip a jeho způsob vnímání. Avšak nejedná se o pasivitu, ale jiný druh aktivity. Tato aktivita se kromě své činnosti samotné projevuje v návazném jednání, tedy nehodnocení. Kde, jak sami víte, se o pasivním přístupu rozhodně nedá mluvit, pokud se držíte doporučení nehodnotit. Toto je tedy základní postup, ptáte-li se co dělat: pozorovat a nehodnotit. Podaří-li se vám to správně, pak samo od sebe přijde uvědomování si. S mimosmyslovým vnímáním je to stejné jako se smyslovým vnímáním. Co odpovíte, zeptá-li se vás někdo na to, jak to děláte, že vidíte nebo slyšíte? Přesně definujte, jak děláte to vidění a slyšení. Nelze to definovat, prostě vidíte a slyšíte. Vy nic neděláte, jen přijímáte a zpracováváte informace, které k vám těmito smysly přicházejí. Kdo vás zasvětil do toho, abyste viděli a slyšeli, používali své smysly, Kdo vám "otevřel" oči nebo uši nějakým tajným rituálem? U mimosmyslového vnímání je to stejné, také nic neděláte, prostě vnímáte. Nenechte si namluvit něco jiného.

Vnitřní pozorování nám slouží k odhalení našich projevů nesvobody. Pozorujeme-li se, pak se stáváme vědomými, přítomnými. Emoce je totiž výsledkem vašeho znepřítomnění, ukázkou vaší nevědomosti. Emoce je pozorovatelná ve třech fázích: když proběhla, když probíhá a když přichází. Tím, že budete důslední a budete se zabývat sebou, budete i více a více mimosmyslově vnímat a budete vědomější a vědomější, tak se vám bude dařit pozorovat průběh emoce přesně v uvedeném pořadí. Nejprve ji zachytíte, zpozorujete, až když proběhla. To je stav, kdy si "vzpomenete", že jste se někdy někde zachovali jinak, než jak byste se vlastně chtěli ("měli") zachovat, pokud byste na to měli "chladnou hlavu" v dané situaci. Pokud jste na samém počátku zabývání se sebou, tak vám může být užitečné cvičení, které zmiňuji v jiných knihách o transformaci vědomí, např. v knize Tajemství kříže. Jde o to, představovat si děj ve zpětném posunu. Je to komplexní cvičení, při kterém jednak procházíte děj reálný, uskutečněný tak, jak jste ho vnímali, a zároveň aktivujete mimosmyslové vnímání. Toto vám umožní "zahlédnout", lépe řečeno vnímat, více informací, než jste měli možnost v dané reálné situaci, která se odehrála. To je právě ten rozdíl, proč zpětně je možné něco pochopit snáze, ale v tu danou chvíli je to mnohdy obtížnější. Můžete říct, že je to kvůli tomu, že jste v dané situaci byli rozčilení a nyní se v klidu soustředíte, ale vězte, že je to proto, že nyní jste ve vyšším stavu vědomí, a proto i více vnímáte, přesněji řečeno více si uvědomujete to, co vnímáte. Vyzkoušejte si to sami.

Doporučuji vám toto cvičení i tehdy (a především tehdy), kdy už máte pocit, že nejste úplní začátečníci...

Toto cvičení spočívá v tom, že si večer sednete a prochází si uplynulý den ve svých vzpomínkách pozpátku. Rozdělíte si celou dobu na určité úseky a postupujete v pořadí od této chvíle až k rannímu probuzení. V jednotlivých úsecích se už pohybujete chronologicky. Během této činnosti objevujete i "zapomenuté" okamžiky, kdy jste jednali pod vlivem emocí. Do těchto míst pak vstupujete a měníte realitu...

(str. 67)