Jsinski Petr: Rozšířená rodina dle vlastní volby

Model 1: Kamarádi začínají mít děti

Toto bude asi nejčastější způsob vzniku Rozšířené rodiny. Skupina přátel, z větší části spárovaných, se dostane do věku ženění a vdávání, načež přijdou první děti. Skupina se přestane setkávat "večer na pivě", ale odpoledne na procházce či kolem pískoviště.

Bezdětní dospělí se spřátelí i s dětmi, sem tam pomůžou a pohlídají. Vyzkouší si rodičovství nanečisto, díky čemuž z toho přestanou mít obavy a časem také otěhotní. Po narození svých potomků si logicky nechají v lecčems poradit od svých již zkušenějších přátel. Zdědí třeba kolébku či jiné věci, a základ spolupráce rodin na celý život je dán. Pak už je to jen otázka vědomého rozhodnutí a vzájemné diskuse, jak moc chtějí tu sou spolupráci prohloubit a "formalizovat".

Model 2: Pomůžeme kamarádce v těžké situaci

Podobná výchozí situace jako v předchozím modelu, ale řekněme o pár let dříve, možná na vysoké škole. Jedna z kamarádek ve skupině otěhotní a otec dítěte z jakýchkoliv důvodů prostě není. Taková situace představuje obrovský problém výchovný, časový i ekonomický. Pokud se parta přátel rozhodne dotyčné kontinuálně pomáhat, je to to nejlepší, co mohou pro to malé dítko udělat. Z těch několika blízkých strejdů a tet se postupně stane rodina, a jakmile i oni začnou mít své rodiny, spolupráce se přirozeně rozvine oběma směry. Navíc to první narozené dítě může díky svému věkovému náskoku později pomáhat a hlídat ta další miminka.

(str. 73)