Harris Thomas A.: Já jsem OK, ty jsi OK - Úvod do transakční analýzy

Lidé podle autora vyrůstají s pocity "nejsem OK" - jako bezbranné Dítě, jež je zcela závislé na OK ostatních lidí, od nichž přichází pohlazení i trest. Tento negativní životní postoj, který ovládá úspěšné i neúspěšné jedince,k kontaminuje jejich racionální potenciál Dospělého.

Kniha je napsána pro všechny, kteří se chtějí naučit, jak se cítit a chovat, aby se ve vzájemných vztazích nepotřebovali uchylovat ke škodlivým formám ústupků, rituálů, zábav a her a stali se OK.

Knihy se dosud prodalo přes 15 milionů výtisků a byla přeložena do více než deseti jazyků.

Existuje typ uhlazeného člověka, jehož nahrávky v Dítěti a Rodiči jsou tak nudné, že postrádá suroviny pro barvitou osobnost. Často se tento jev klinicky projevuje v člověku, který má neurčitou depresi ("Štěstí je pro ostatní lidi") nebo ho jednoduše nudí život. Jeho rodiče byli hloupí, němí, šediví a neměli vlastní názor. Zřídkakdy byl trestán či odměňován. Nikdo se u nich pro nic nenadchl. Jako malé dítě nezažíval takový člověk vzrušení z objevování vnějšího světa. Málokdy navazoval přátelství s jinými dětmi, a i když byl hodný chlapec, protože s ním nebyly žádné zvláštní potíže, patřil k dětem, jichž si nikdo nevšiml. Jeho Dospělý správně vnímal realitu, ale samotná realita byla mdlá. Možná velmi dobře vyrostli a má emancipovaného Dospělého, jenž tento Dospělý nevidí velký přínos ve vztazích s jinými lidmi. (Takové hodnoty jsou obecně nejdříve pozorovány u Rodiče, pokud je to opravdu hodnota Rodiče). Jeho osobnost je velmi podobná počítači. Zatímco ostatní se baví na večírku, on listuje časopisy v rohu. Dělá jedinou věc, kterou umí - prosívá informace. Jestliže se nakonec přijde léčit, jeho otázka často vypadá: "Copak opravdu není na životě nic víc? Ačkoli pro společnost nepředstavuje žádný problém, je problémem sám pro sebe. Jeho realita je omezena stejně, jako byla omezena v raném dětství...

(str. 135)