Freiová Kristýna: Temnota

Svět se změnil a z bohů se stali lidé. Co budou muset obětovat, aby svou svobodu a schopnosti získali zpět? A co obětujeme my? Nejde jen o román, ale o cestu hrdiny v každém z nás. 

... Usir se probouzí z podivného snu, přestože nikdy dřív nespal ani nesnil. Je zmatený. Vypadá jinak, cítí jinak. Není divu, stal se člověkem. Ale co to vůbec znamená? Co obnáší být lidskou bytostí?

Svět kolem něj se změnil a nebe je tak daleko. Musí urychleně všemu porozumět a ve společnosti několika přátel vyrazit na dlouhou cestu za bytostí, která všechno způsobila dřív, než bude pozdě. Usir, Isis, Thovt a Hothor se proto vydávají na pouť za znovuobjevením vlastní síly a velikosti...

... Temnota najednou věděla jasně, co je jejím úkolem. Naplňoval ji pocit zodpovědnosti, pocit síly a moci. Nesměla otálet, a to v žádném ohledu. Musí se o všechno postarat, ovšem nesmí dopustit žádnou chybu.

Lucifer ji vtáhl do války a naivně si myslí, že ji může vyhrát. Jak je jen hloupý! Všechna ta slova, jeho povyšování, blahosklonnost - jen pouhá iluze. A lilith ji prohlédla. Pokud někdo může vládnout této planetě, pak jedině ona. Avšak nemohla Luciferovi upírat jeho zásluhy. Sama by tak složitý systém nevymyslela. Bez jeho úskoku by neexistovala, neměla by podobu, cíle, nenaučila by se ovládat svou moc. Vždyť ona sama byla tou mocí. Mohla se postavit na roveň Bohu.

A pokud si Lucifer přeje zkázu, pokud se nedokáže vyrovnat s novými skutečnostmi, pak mu nebude bránit. Mnohokrát už o tom mluvili, avšak on sám si nedokázal připustit, jak je propast, na jejímž okraji balancuje, reálná. Zahnal sám sebe do kouta, postaral se o svůj vlastní konec. Budiž tedy, nebude trvat dlouho a zvítězí nad ním. Začne používat svou moc. Nebude jen vyčkávat, jen spoléhat na cizí schopnosti, které jsou navíc čím dál tím menší. Usir bez jejího přičinění nepřežije a ona ho tolik potřebuje...

(str. 115)