Fišerová Marie: Je to možné...?! Díl I. - Probouzení

Bližší informace

Jednou zase procházely s Amou kolem vrátnice, kde seděl mladý muž a mířily si to do třídy, když Ama upozornila kolegyni "podívej se na toho muže ve vrátnici, mám s ním úžasný zážitek". Runa blýskla okem po vrátném a byla zvědavá, co to asi bylo za románek. Nic jiného si neuměla představit. Ama mávla rukou na pozdrav, usmála se na Runu a povídala "Představ si, jednou mě to přímo táhlo do meditace, musela jsem všeho nechat, sednou a pohroužit se do ní. Za chvilku jsem ale viděla ve třetím oku toho vrátného, znali jsme se už dříve přes mou kamarádku Jorgu. Tenkrát chodil s její dcerou. Na vojně byl někde v mírových sborech nebo tak nějak, už přesně nevím. Najednou jsem ho viděla, jak jde nějakou plání, byla samá jáma po granátech a slyšela jsou vytí psa. Jejich rota měla psa, ten se zaběhl a on ho šel hledat. Pak jsem viděla psa, ležel v jedné jámě a u něj byl nevybuchlý granát. Mladý muž měl právě nakročeno do té jámy a já jsem začala mentálně křičet ze všech sil "Stůj, zastav se, uteč," stále dokola. Až se otočil, ustoupil zpátky a v tom ten granát vybuchl. Pec nepřežil a on měl něco s nohou, ale byl naživu." Runa měla otevřenou pusu. "Ví to?" ptala se...

(str. 35)

Zboží zařazeno v kategoriích