Eisenhut Stephan: Zdravá a nemocná ekonomika

Bližší informace

Zadlužováním se tedy do oběhu dostávalo stále více peněz. Emisní banky průmyslových států se však zatím v podstatě ze tří důvodů nemusely obávat, že by tyto dodatečné peníze vyhnaly nahoru ceny spotřebních statků: 1. silnou konkurencí a nevytíženým výrobním potenciálem byl vytvářen tlak na ceny, 2. západní průmyslové státy mohly levně nakupovat především z Asie importní zboží a 3. vstřebávaly dodatečnou likviditu rostoucí majetkové hodnoty. Spekulace s růstem majetkových hodnot je pak hlavní obchodní oblastí finančního průmyslu, který se sám stará o to, aby tyto trhy silně kolísaly. Reálné hospodářství je touto cestou stále více překrýváno a poškozováno finančním hospodářstvím.

V současném peněžním systému, v němž se peníze tvoří z úvěru, neodrážejí peníze proces hospodářské produkce, nýbrž právní a mocenské poměry. Úvěr dostane v podstatě jen ten, kdo je schopen poskytnout záruky, a jen výjimečně ten, kdo má smysluplné nápady a disponuje schopnostmi tyto nápady realizovat. Z perspektivy investora v podstatě není rozdíl mezi věcným majetkem a penězi. Věcný majetek jsou pak pouze peníze v méně likvidní formě, tedy substitut peněz nebo jakási forma uložení peněžní hodnoty. Jsou-li peníze v tít formě vytvářeny ze strany práva, jsou tím odpoutávány od ekonomické reality, místo aby s ní byly spojovány. Na takto vytvářené zdánlivé peníze Steiner poukazuje, když v páté přednášce zdůrazňuje: "Národohospodářsky není vlastně žádný podstatný rozdíl v tom, jestli, řekněme, někde vydám peníze, které zpočátku nemají základ v žádné realitě, ale které jsou prostě namnoženými bankovkami, nebo jestli propůjčím kapitálovou hodnotu půdě. V obou případech vytvářím zdánlivé kořeny." Jelikož je ale obojí dodnes běžnou praxí, vzniklo globální hospodářství, které se vyznačuje neustále se měnící tvorbou bublin a které strach a chamtivost povyšuje na hnací sílu lidí.

(str. 44)

Zboží zařazeno v kategoriích