Canseliet Eugén: Mutus liber - Němá kniha alchymie

Bližší informace

Francouzský badatel v oblasti alchymie Eugene Canseliet (1899–1982) byl již českému čtenáři představen jak editor a autor rozsáhlých a zasvěcených úvodů ke dvěma stěžejním dílům alchymie 20. století, Fulcanelliho Tajemství katedrál (česky 1992) a Příbytkům filosofů (česky 1996). Před čtyřmi lety vydalo nakladatelství Malvern Canselietovo samostatné dílo nazvané Alchymie vysvětlená na základě svých klasických textů, které sepsal a publikoval jako své opus finalis.

Uvedené práce představily Canselieta především jako zkušeného i originálního exegetu tradičních textů, ať již starých, nebo relativně moderních. Kniha, kterou nyní českému čtenáři předkládáme, vhodně dokumentuje další Canselietův interpretační dar, kterým byla jeho schopnost vykládat alchymickou ikonografii. K jejímu prokázání představuje MUTUS LIBER, kniha sestávající pouze z obrazů, více než vhodný námět. Canseliet se tohoto úkolu ujal zasvěceně i s nadhledem, jak odpovídá jeho rozsáhlým znalostem alchymické teorie a symboliky i zkušenostem při ověřování těchto poznatků při vlastní laboratorní práci, která – jak Canseliet sám často zdůrazňoval – byla a je pro pochopení skutečné hloubky a smyslu alchymické nauky nezbytná.Čtvrtá tabule

Čtvrtá rytina jednoznačně odhaluje jedno z největších tajemství fyzického díla.

Kosmický vliv, zobrazený jako nesmírný vějíř přímých paprsků vyznačených dvojím šrafováním, sestupuje z bohu nacházejícího se mezi Sluncem a Lunou.

Neexistuje jiný autor, který by tak upřímně označil hlavního působce pohybu a proměn, jak na povrchu, tak ve středu Země. Přesněji vzato, právě působení tohoto kosmického vlivu odděluje alchymii od souběžné chemie, pyšné na svou empirii. Toto tajemství je do té míry důležité, že Magophon vyvinul bezpochyby značné úsilí, aby je zakryl, když napsal následujících několik řádek, které jsou přesto velmi výmluvné:

Bez přispění nebes nepřináší lidská práce užitek. Každé roční období není vhodné pro roubování stromů či zasévání zrna. Vše má svůj čas. Ne nadarmo se filosofické Dílo nazývá Nebeským rolnictvím; jeden z největších autorů podepisoval své knihy jménem Agricula a dva další vynikající adepti jsou známi pod jmény Velký rolník a Malý rolník.

Budiž, beran a býk z obrazu, jímž se zabýváme, samozřejmě odpovídají dvěma zodiakálním znamením, to znamená jarním měsícům, během nichž je završena sklizeň nebeského květu přesně tak, jak je to určeno na tomto vyobrazení.

Po vzoru starých mistrů Pierre Dujols neváhal projevit svou nepřejícnost, zaváděje tak svého čtenáře dlouhou odbočkou, kterou sám označil za slovíčkaření a jež následuje po této dvojznačné větě:

Prohlašujeme důrazně, že Beran a Býk na našem vyobrazení, kteří jsou obecně považováni za znamení zvěrokruhu, pod jejichž vládou se má sbírat flos coeli, nemají žádný vztah k astrologickým symbolům.

Snadno pochopíme, že učený Jacob Sulat nám doporučuje sbírat rosu, a ne něco jiného, a že by bylo marné příliš subtilně filosofavat o vyobrazení, jehož upřímnost je téměř naivní, a domnívat se, že jde o nejasnou alegorii...

(str. 89)

Zboží zařazeno v kategoriích