Wedell-Vedellsb. Thomas: Co řešíš? - Nehledejte správné řešení, ...

Proč je třeba zpochybňovat cíle

Problémy často chápeme jako překážky: jako otravné věci, které nám stojí v cestě a brání nám v dosažení něčeho, po čem toužíme, kupříkladu peněz, štěstí anebo sladké pomsty.

Model problém-jako-překážka intuitivně vnímáme jako správný: všechny nás někdy brzdil byrokratický systém, nespolupracující kolega nebo nějaká stupidní sbírka antikorupčních zákonů. V takovém způsobu myšlení se však skrývá neviditelná léčka. Zdůraznění představy překážky - a tím i otázky "jak ji překonat?" - nám právní ptát se na cosi podstatnějšího: jakého cíle se snažíme dosáhnout.

Většina cílů se totiž ve vztahu ke zkoumání těší zvláštní imunitě. Tak třeba: Zvítězit nad konkurencí. Rozšířit podnikání. Rozjet inovace. Být povýšen do vedoucí pozice. To vše lze bez sáhodlouhého rozmýšlení chápat jako dobré cíle hodné následování. Totéž by se dalo říct i o mimopracovních záležitostech, například o vzdělávání, nalezení partnera či koupi domu. Takové cíle jsou hluboce zakořeněny v našich kulturních narativech - a v důsledku toho je mnohdy zapomínáme zpochybňovat.

To neznamená, že by výše uvedené cíle byly ve skutečnosti špatné nebo že bychom se jim měli snažit vyhýbat. Ve většině případů jsou vskutku dobré. Ale ne vždycky. A klíčem k radikálnímu průlomu někdy není analýza překážky, nýbrž kladení jiného typu otázek:

• Sledujeme ten správný cíl?
• Nemohli bychom dosáhnout nějakého lepšího cíle?

V tom spočívá podstata přehodnocování cíle. Podívejme se na následující příběh vedoucího, říkejme mu třeba Mateo...

(str. 95)