Teplíková Zuzana: Celestýnčiny kouzelné kuličky

... "Čarodějka?" zeptala se překvapeně s úsměvem teta. "Ne, Celi, nejsem. I když - víš, že možná trochu jo? Nebo spíš někteří lidé si to o mně myslí."

Teta se na chvilku zamyslela a pak dodala: "Jsem léčitelka - homeopatka, Celi. Víš, co je to homeopatie?"

"To právě moc nevím," odpověděla popravdě Celestýna.

"Tak já ti o tom něco řeknu a třeba tě i něco naučím, chceš?" navrhla teta.

"Jo, to bych moc ráda!" zajásala Celča. "A to pak budu také umět léčit jako ty?"

"Proč ne? Určitě budeš umět alespoň pomoct sobě a svým blízkým. Když někdo nastydne, popálí se, udělá si modřinu, ... S tím vším ti muže homeopatie pomoct. Není to zas tak složité. Navíc je to přírodní léčba a ta neubližuje vedlejšími účinky, což se bohužel o chemických lécích tak úplně říct. nedá. Cestou z lesa domů ti o homeopatii něco řeknu. Ale teď, když jsme narazily na tu první bylinku do tvého herbáře, nesmíme na ni zapomenout. Řekla jsem ti i její latinský název, vzpomínáš si ještě na něj?" zeptala se teta, i když moc nečekala, že si napoprvé Celča název zapamatuje.

"Asi ne úplně, ale bylo to nějak jako Hypnorkikum preferatum?" pokusila se Celča zodpovědět tetinu otázku. 

"Téměř správně, Celestýnko!" zvolala teta. "Bylo to Hypericum perforatum. Možná chvilku potrvá, než si to úplně zapamatuješ, ale jsi opravdu šikulka! Bylo to téměř na první dobrou. Pamatuj si alespoň HYPERICUM. To pro začátek stačí. Z této rostlinky se totiž vyrábí i homeopatický lék a říká se mu právě latinským názvem - Hypericum. Je dobré si ho zapamatovat. Může velmi dobře pomoct. Já ji prozradím jak.

Homeopatika jsou obvykle takové malinkaté bílé kuličky velikosti makového zrnka. Někdy mohou být i větší, třeba jako špendlíkové hlavičky velkých krejčovských špendlíků. O homeopatických lécích je známo, že v nich není žádná účinná látka jako třeba u jiných léků, které znáš. Mají v sobě jen informaci. Je to vlastně něco jako taková zpráva, poselství pro tělo, aby vědělo, jak se má uzdravit...

(str. 28)