Davidová Bára: Skutečné pohádky pro děti

O třech prasátkách

Domov je místo, kde se cítíme v bezpečí a kde je nám dobře.

Co na svém domově máte nejradši? A stavíte si v něm své malé domovy, tedy bunkry? Pokud ano, vrhněte se na něj, hned jak to půjde.

V bunkru se dá číst, schovávat se, hrát si, a dokonce i přespat.

K tomu nejjednoduššímu stačí jen stůl, deky a hodně polštářů...

Byl jednou jeden domeček a v něm bydlela zvířátka, která neměla maminky ani tatínky. Sama ale naštěstí nezůstala. Staraly se o ně hodné tety - paní Mývalová a slečna Bobrová, jež se ze všech sil snažily, aby mláďátkům nic nechybělo. Mazlily je, hrály si s nimi, vařily jim dobroty, učily je o životě a snažily se je připravit na svět, do kterého přijdou, až budou muset v dospělosti domov opustit a postavit se na vlastní nohy. Mezi maličkými byli také tři sourozenci, o kterých vypráví dnešní pohádka. Malí pašíci. Tři prasátka. Jmenují se Toník, Jáchym a Matěj.

Přestože jsou trojčata, každý z bratrů je úplně jiný. Toník má rád modrou barvu, vyrostla mu největší ouška, jeho koníčkem je stavění kostek, skládaček a stavebnic, rád zjišťuje informace a nikam nespěchá. Jáchymovi se nejvíc líbí zelená barva, má černé flíčky po těle a velmi ho baví zahradničení. Pěstuje voňavé ovoce, šťavnatou zeleninu a různobarevné květiny. Miluje život a do všeho jde po hlavě. Matěj nosí brýle, je dobrodružné povahy a hlavu má trochu v oblacích, skoro všechen čas věnuje přípravám dobrodružných cest. Rád si čte v mapách a nikdy mu v ruce nechybí knížka. S ničím dlouho neotálí. Na barvy nebyl vybíravý, a tak mu tetičky přidělily červené tričko. 

Tety se vždy snaží všechna mláďátka podporovat, jak nejvíce mohou. Jsou rády, že se děti zdokonalují v tom, co milují a co jim jde, a tím se připravují na svou cestu životem. Tady se prostě všem žije spokojeně. Když prasátka dospívala, dostávala pravidelná školení o tom, jak se o sebe co nejlépe postarat, zabezpečit rodinu a k tomu se také vztahovala stavba domu. Tety věděly, že nejlépe udělají, když klukům podají informace a nabídnou pomocnou ruku v případě potřeby.

"Držíme vám palce se stavbou domečků. Kluci, pokud budete potřebovat pomoc nebo radu, nebojte s nás zeptat. Až budete mít hotovo, nezapomeňte pozvat pana Vlka ze stavebního úřadu na kolaudaci, tedy na kontrolu, že je s domkem vše v pořádku," řekla teta Mývalová, když přišel den, kdy se prasátka měla postavit na svá kopýtka a odstěhovat se z domova pro opuštěná zvířátka...

(str. 58)