Casanova Petr: Protože

Protože druhé: nemohu opustit dítě...

"Jsi nezodpovědný," říkal mu rozum od chvíle, kdy poprvé zapřemýšlel o podvedení své ženy.

"Jsi nezodpovědný," opakoval dvojnásob, když milenčino srdce rozbil oznámením, že od rodiny navzdory svému původnímu slibu nemůže odejít.

V obou situacích si připadal jako krysa. Utíkal, protože cítil nějaký problém. On nechtěl život s problémem. Chtěl snadný život. To jest život bez problému.

"Jsi nezodpovědný," připomínalo mu srdce stále, protože žádný takový život neexistuje. Život je založený na problémech a náš růst na jejich překonávání. A nejtěžší problém, který můžeme mít, a s ním i nejtěžší život, začíná ve chvíli, kdy se rozhodneme utíkat od problémů.

Neutečeme od nich. Podstatu všech těchto problémů si totiž odnášíme s sebou. Přesněji v sobě. A nikdy se jí nezbavíme, dokud problémy nezačneme řešit.

O krysách se ví, že jako první utíkají z potápějící se lodi. V představě Pana Krysy tou potápějící se lodí byl nejprve manželský vztah, do kterého přibyl problém - dítě.

Vnímal novorozeně jako starost, odpovědnost, narušitele, překážku ve svobodném životě. Najednou se nemohl pořádně vyspat, ztratil prioritní pozornost své ženy, u níž už nebyl tím prvním, koho obdivovala, dokonce si ho všímat už ani nestačila.

"Má žena mi nerozumí," vyslovil tu nejčastější větu nevěrných mužů. Vynesla mu pochopení u milenky, která ale milenkou dlouhodobě zůstat nechtěla. Věřila, že se rozvede. Přece proč by setrvával u ženy, která mu nerozumí?

Jenže pro Pana Krysu i milenecký vztah začal být problémem. Měl na obě strany výčitky, co způsobuje - že od obou tak zbaběle utíká.

Tehdy si ještě myslel, že to nejhorší pro obě ženy je jeho odchod. Později mu došlo, že vlastně nikomu nevadí, když krysa uteče. Někomu naopak může začít vadit, že se krysa chce vrátit...

(str. 42)