Váňová Hana: Praktická homeopatie - Využ. 12 biochemických solí

Bližší informace

... Zde je potřeba docenit genialitu doktora Schusslera, který postupně pro zlepšení stavby a funkce tělesných tkání začal do své praxe léky v podobě minerálních solí zavádět. Aby se o všem ujistil, dělal pokusy, při kterých nechával shořet různé tělesné tkáně, a dospěl k následujícímu důležitému shrnutí: "Není kostí bez vápníku, krve bez železa, chrupavek bez křemíku, ani slin bez chloridu draselného."

Provedené analýzy popela ho tak přiměly k závěru, že naše tkáně mají rozdílný minerální základ, a odhalily, že poměr solí v popelu všech spálených tkání není vyšší než hodnoty na třetím, čtvrtém či pátém desetinném místě.

To ho přivedlo k myšlence, že takto ředěné roztoky jsou buňkami asimilovány. Jsou-li to fyziologické látky, mohou se snadno zapojit do metabolického cyklu. Absorpce je zaručena, protože buňka neodmítá látky tělu vlastní.

Schussler zjistil, že při léčbě nemocí biochemickou metodou je podání malých dávek potřebné pro chemicko-fyziologickou rovnováhu organismu.

Například ve svém pojednání s názvem "Zkrácená homeopatická léčba" (vydáno v r. 1873) píše: "Jestliže se chystáte do krve vpravit síran sodný, nedělejte to formou koncentrovaného roztoku. To by vyvolalo pouze vodnatý průjem a látka by se tak vyloučila z těla. Naopak zředěný roztok této soli přechází z úst a hltanu přímo do krve a do mezibuněčných tekutin a díky své hygroskopické schopnosti přitahuje vodu z tkání a odvádí do žilní krve, čímž vyvolává velké vyměšování močí. Příroda se projevuje v atomech. Potřebujeme pouze minimální množství." ...

(str. 15)

Zboží zařazeno v kategoriích