Sundeen Mark: Život bez peněz

Delší dny a víc sluníčka mi na jaře dávaly k dispozici víc solární energie. V zimě jsem věděl, že dostávám ohledně svého experimentu spoustu e-mailů, ale nedokázal jsem si v baterii uložit dost energie, abych si jich aspoň většinu přečetl nebo na ně odpověděl. To ještě přispívalo k lehkým pocitům osamocení, kterými jsem trpěl v době našeho rozchodu s Claire.

Měl jsem pocit, že mě sluníčko dobíjelo stejně, jako mou baterii. Poprvé v životě jsem žil skoro kompletně pod širým nebem. V dubnu už měla moje pleť krásný opálený nádech, který bych normálně získal nejdříve uprostřed června. A protože moje tělo i baterie teď překypovaly energií, rozhodl jsem se zahnat své pocity osamělosti a pokusit se lokalizovat své nemajetné kolegy po celém světě. Jelikož jsem si byl poměrně jist, že v mé oblasti nikdo jiný takhle nežije, obrátil jsem se na internet.

Většina lidí, s nimiž jsem hovořil o svém životě, si myslela, že jsem jediný člověk na světě, který žije kompletně bez peněz. Byl jsem (alespoň pokud vím) zřejmě jediný, kdo to dělal ve Spojeném království, ale v žádném případě ne jediný, kdo takhle žije v současné společnosti. V porovnání se dvěma dalšími, o kterých jsem se dozvěděl, jsem byl bažant...

(str. 141)