Pjér la Šé'z: Cesta /nakl. Modrá Brána/

Za tu dobu co sleduji souvislosti historického a duchovního vývoje člověka, už jsem dokázal rozpoznat určité skutečnosti, které jsou periodické. Koneckonců o něčem takovém se zmiňoval i pisatel řádků, které našel můj společník v pouzdru od houslí svého dědečka. Dokonce mne napadlo, že to celé mohlo být jinak. Kdybyste pracovali v mém oboru, nebylo by vám divé už téměř nic. Zvykli byste si na to, že lidé kolem vás často považují určité věci za tajemné, že si však ve skutečnosti jen něco přisnívají. Tento muž, který seděl naproti mně, ale vypadal docela věrohodně a třebaže byl v jistém smyslu mluvka, patřilo to nejspíše neodmyslitelně k jeho povaze. Hned na začátku ale bystře odhadl mou nedůvěru k němu a dokázal se podle toho chovat. Dokonce jsem nyní získal pocit, že přede mnou sedí velice silný člověk, který snad má jasný a smysluplný cíl. Možná, že nepochopení a nepřijetí, kterých se mu dostalo, jej přiměly k tomu, aby se naučil být věcný a vytrvalý. Přiznám se, že jsem začínal být hluboce zaujat nejen jeho osobu, ale i věcí, kterou mi předkládal. A navíc, aniž bych si toho byl nějak všiml, výborně jsem se bavil. Dokonce jsem si v duchu začínal tak trochu mnout ruce, protože tohle mohlo být přesně to, co jsem potřeboval. Jedu na konferenci, která se týká předmětu, o němž mi zaujatě vypráví člověk, jeho přesvědčivost je tak dokonalá, že aniž by to věděl, nabízí mi pomocnou ruku. Pak jsem si na něco vzpomněl.

"Poslyšte, říkal jste přece, že dokážete ovládat svůj svět. Mohl byste mi, nežli začnete číst dál, ještě vysvětlit, co přesně tím míníte? Napadlo mne totiž, že tohle, co mi tu předkládáte, může být jen nějaká vaše šaráda. Slyšel jsem, že vy Češi si potrpíte na to když si můžete z někoho vystřelit, aniž by si to všimnul. Jak jste to myslel s ovládáním světa?"

Podíval se na mne, jako bych pocházel z jiné planety. V jeho očích se objevilo něco, co jsem tam do té doby ještě neviděl, a co ve mě náhle probudilo značný respekt k tomu člověku. Nevím, co to přesně bylo, ale v té chvíli projela mým tělem ledová vlna, která mnou pořádně zatřásla.

"Člověče. Vždyť vy se propadáte do snů. Měl byste se probrat a raději sledovat, co vám říkám," řekl ten zvláštní člověk a já jsem si uvědomil, že má pravdu...

(str. 31)