Petrov Arkadij: Světelné desky (3) - Logos tvorby

Bližší informace

... Linií omezení vnímání je velmi mnoho: linie domu, linie města, země, rodiny, pohlaví, dále sociální, politická atd. Jak překonat stereotypy zákazů? Když se lidé budou dívat na sebe navzájem svým srdcem, a ne logikou rozumu, najdou možnost překonání hranic najdou cestu jednoty. Právě takovým způsobem se člověk individuální stává člověkem unikátním.

A všechno to je třeba postupně překonávat, i když Boha do sebe nemůže pojmout nic, dokonce ani nebesa nebes. Ale člověk je stvořen k obrazu a podobě Boží. Má také duši i světlo duše - ducha. Jak to chápat? Cožpak se nacházejí jen mezi kloboukem a botami? Vidět, věřit, vědět - taková je posloupnost chápání světa. Duše vytváří svět tak, že ze sebe vydává světlo tvorby - ducha. Podle definice je tedy duše zdrojem světla, to znamená, že je též světlem, ale ve stavu vnějšího klidu. Neklidná (zmítaná) duše už není světlem. Vědomí je zrcadlem duše. Přijímá světlo, rozšiřuje se, roste a poznává svět znalostmi duše. Proto je možné říci, že duch světla je aktivitou duše ve vnějším prostoru dění. Fyzické tělo člověka je stvořeno jeho duší, vystavěno jeho duchem a projeveno jeho vědomím. Dualita vědomí je jako dvě části světla - kladná a záporná - mají jak mužský, tak i ženský fyzický projev (počátek).

Energetický projev kladného a záporného vytváří čtyři gradace vůle jakožto božské fáze úsilí: svět emanace, svět tvorby, svět formování a svět aktivity...

(str. 30)

Zboží zařazeno v kategoriích