Nemastil Jaromír: Monology

Bližší informace

Je překvapivé, kolik nádherných titulů českých autorů v poslední době vychází. Autoři těchto knih žijí mezi námi, vyzařují svou moudrost, ale většinou o nich veřejnost příliš neví... A nebo se o nich doví právě jen ten, který pro informace do knihy vtělené vnitřně dozrál.

Cestu k lze slovy popsat jen těžko. Slova však zase tak těžké poznat není. Poznáte je podle pocitu při čtení, z přímo hmatatelného do textu a vnitřního souhlasu s napsaným. Tak alespoň působila kniha na mne. Vzhledem ke svému rozsahu lze knihu používat i jako orákulum, kdy otevřením na náhodném místě získáme to, co k tématu, na které právě myslíme, potřebujeme slyšet.

Monology na závažná lidská témata jako nemoc, štěstí, dávání, karma, partnerství či smysl života jsou střídány - tedy jakýmisi rekapitulacemi předchozího obsahu ve zkratce. Několik z nich si dovoluji připojit na závěr anotace:

Malíř podzim začal kreslit do listů.
Je až podivné, jaká krása může být v umírání.
-
První krok za Pravdou musíš udělat Ty
a Pravda Ti mnohonásobně vyjde v ústrety.
Nemusíš si obouvat střevíce.
Tím první krokem musí být
Tvá touha po návratu,
touha vrátit se - domů.
-
I malý záblesk Pravdy ve Tvých očích
otevírá bránu
pro všechny další,
hledající.
-
Jak poznat Pravdu?
Snaž se objevit Ticho růží.Štěstí je Tvůj přirozený stav, ke kterému nic nepotřebuješ, jen být tichá. K neštěstí potřebuješ touhu.

Jak žít v Pravdě? Žij v přítomnosti, naprosto přirozeně a obyčejně. Jako pták ve větvích stromu, jako kámen na dně horské říčky, jako trs trávy v ohradě huculů na Janově Hoře.

Zboží zařazeno v kategoriích