Kozák Pavel: Tajemná místa Prahy /ArchET/ (přepracované vydání)

Strahovské výšiny

Strahovský premonstrátský klášter byl založen roku 1140 díky aktivitě olomouckého biskupa Jindřicha Zdíka a dobré vůli Vladislava II. Nepochybně bylo nutno smýtit les a postavit nejprve kostel. O velkorysosti záměru svědčí jeho velikost - byla to trojlodní bazilika Panny Marie, která měla však složitý osud. Roku 1258 shořela a nová stavba byla k datu 1420 zničena husity. Nakonec se v 18. století dočkala barokní přestavby jako kostel Nanebevzetí P. Marie.  Dnes tvoří právě on impozantní závěr pražského panoramatu viděného z Karlova mostu a klášter poskytl národu knihovnu vskutku nevídanou. Zároveň však tu vznikl pro zájemce o energii krajiny a míst problém, jenž jako většina problémů prospívá nakonec poznání, jak jsem přesvědčen. Na pozemku kláštera vznikl totiž ještě jeden chrám a to mnohem později. Je to gotický kostel sv. Rocha a byl postaven Rudolfem II. v letech 1602-1612 jako votivní. Stalo se tak po odeznění morové epidemie, která postihla Prahu roku 1599. Odtud i zasvěcení kostela - sv. Roch byl ochráncem proti této nemoci. Votivní kaple jsou většinou po energetické stránce nezajímavé, zde však se jedná o významnou výjimku...

(str. 65)

Dědictví svaté Anežky české

Anežský klášter, po letech úpadku po zásluze rekonstruován, patří k místům, která by žádný zájemce o esoterní historii neměl nechat bez povšimnutí. Náleží Národní galerii a jeho přízemní část, v níž se nacházejí energetická místa, je přístupná.

Jeho poloha se zdá být odloučená od hlavního středověkého osídlení o od silových bodů, které určovaly tehdejší zástavbu. Takový názor však rychle změníme, povšimneme-li si, že leží na poměrně dlouhé přímce Vavrouška - Bránické skály, o níž jsem již zmínil u týnského chrámu a jejích úloha kulminovala až při vzniku Nového města. I když je přerušena, poskytuje dostatečný obraz vyhledávání stavenišť sakrálních míst, totiž postupu po významné energetické linii. Právě tak bylo nalezeno místo pro ženský klášter, který měl být působištěm královské dcery Anežky České, v daleké budoucnosti svatořečené.

(str. 69)