Jaroschová Linda: Mám se ráda taková, jaká jsem - Jít svou cestou

Jak vypadá osvobození?

Další krok k osvobození dokážeme udělat za předpokladu, že v sobě uslyšíme vnitřní výzvu: "Já už takhle dál žít nechci! Nestačí mi to - nemám dost lásky, dost svobody, dost života! Už jsem si dost vytrpěla! Takhle už to nejde!"

Jakmile se v nás zrodí tato odhodlaná myšlenka, jsme připravené. Podnět k tomuto kroku někdy vyjde z vlastního nitra, jindy z tísně, která na nás doléhá zvenčí. V tom případě se může stát východiskem i utrpení, nemoc nebo jiná nelehká situace. Cítíme, že se potřebujeme pohnout, že potřebujeme cítit nový život, a to naplno, nejen tak napůl. Je to vášeň. Touha či vnitřní puzení je pak silnější než strach. Naše touha nám dává tušit, že nám v životě chybí cosi podstatného. Proto se dáváme do pohybu. Láska k vlastnímu životu je silnější než náš strach.

Následujícím krokem může být setkání: Potřebujeme člověka, který by nás přijal, který by nám nahlédl do duše a poznal ji hlouběji, než jak toho jsme schopny my samy. Potřebujeme někoho, kdo nás přijme takové, jaké v dané chvíli jsme, a kdo by nám dal najevo: "Je moc dobře, že tu jsi." Potřebujeme člověka, který by nás nasměroval k našim vlastním uzdravujícím silám, tak abychom si je znovu uvědomily a začaly jimi žít.

(str. 47)