Grey Romi: Jmenuji se Orel

Než vám budu vyprávět o indiánovi, musím vám ještě něco říci.

Teď je ta chvíle vysvětlit, že jsem nejdříve dlouho byla slepičí naháč. Když mě po příchodu k lidem uviděly prvně slepičky, co měly peří, z jejich výrazu bylo jasné, že mou módu typu slepičí naháč nikdy neviděly. Ale já se vedle nich i tak cítila božsky. On takový slepičí naháč, než zaroste peřím, je vlastně na dvorku taková celebrita. Všichni ji pořád okukují a čekají, co asi umí. Užívala jsem si slepičí pozornosti.

Ráda vám prozradím, že umíme úplně všechno, co slepičky, co vyrůstají od narození na vesnici a jejich domovem je kurník. Snášíme dokonce svým lidem od prvního dne své svobody vajíčka.

Musím také říci, že na lidi, co se o mě starají, myslím ráda. Přicházejí ve stejný čas. Tu chvíli nějak poznám. Tak se na ně těším a vyhlížím, s čím dobrým přijdou.

Každý den je jiný. Některé dny jsou klidné a některé přinášejí nové věci. Ale některé dny jsou prostě výjimečné. Takový přišel jednou v létě.

Přijel k nám totiž indián.

Kdo už indiána někdy viděl, tak pochopí, že vidět takového opravdového indiána, není jen tak něco. K mému zešílení tedy chyběl jenom kousek.

Mé dosavadní celebrití naháčství na našem dvorku byla najednou jen nezáživná nuda. Kolem indiánovy hlavy jemně poletovaly vzduchem zvláštní dlouhé věci. Začala jsem svou hlavu natahovat, otáčet, abych vše dobře uviděla, a pak se to stalo.

Střih.

Zatmění.

Během mých náhlých výskoků do výšky, pro které mám velké sportovní nadání, mi hlavou probíhalo, jak je možné, že má na hlavě tolik dlouhých špaget. Pohupovaly se podél jeho celého těla a na poledním slunci zářily.

Byla jsem jako zhypnotizovaná.

Rozhodnutí bylo jasné, je potřeba tyhle cereální špagety ochutnat. A tak stačil už jen další výskok.

Jak už jsem řekla, nadání tam bylo. Skok.

Můj zobák byl plný něčeho, s čím jsem nepočítala.

Sen o špagetách se rozplynul. Byly to vlasy. Byla jsem v šoku.

Indián asi ve světě viděl velké věci, ale slepici, co mu bude ozobávat vlasy, viděl zřejmě poprvé.

Jeho úžas pokračoval, když bylo vysloveno mé jméno Orel. Ono totiž v zemi, kde žijí indiáni, je orel prostě orel.

Mé špagetovidění celý dvorek tedy pěkně pobavilo. Celebrita se ukázala.

Ale co? Slunce krásně svítí. Tráva je světle zelená. A já jdu přemýšlet, proč si indián nestříhá vlasy.

(str. 31)