Exupéry Antoine de: Dopis rukojmímu

Bližší informace

Poněvadž jsem nesehnal ubytování přímo ve městě, bydlel jsem v Estorilu u kasina. Vrátil jsem se z kruté války: moje letecká skupina, která po celých devět měsíců létala nad Německo, ztratila za německé ofenzívy tři čtvrtiny posádek. Když jsem se vrátil domů, zažil jsem ponurou atmosféru otroctví a hrozbu hladu. Poznal jsem neproniknutelnou noc našich měst. A zde, dva kroky ode mne, každý večer se estorilské kasino zaplňovalo přízračnými hosty. Tiché cadillacy, které předstíraly, že nějak jedou, je přivážely na jemný písek před vstupní portál. Oblékali se k večeři jako kdysi. Stavěli na odiv své náprsenky a své perly. Vzájemně se zvali na večeře, kde figurovali jako statisté a neměli si co říct.

Potom hráli ruletu nebo bakarat, podle výše svého jmění. Občas jsem se šel na ně podívat. Nepociťoval jsem ani pohoršení, ani ironii, ale jakousi zvláštní úzkost. Takovou, která se vás zmocňuje v zoologické zahradě před posledními představiteli vymírajících druhů...

(str. 18)

Zboží zařazeno v kategoriích