Diamond Julie: Cesta, která vzniká chůzí

K tomu, aby facilitátor vytvořil úplnou mapu struktury procesu, potřebuje určité techniky vnímání, které mu umožní vyznat se ve změti různých signálů verbální a neverbální komunikace, jež prostupují veškeré interakce mezi facilitátorem a klientem. Mapa procesové struktury umožňuje uspořádávat informace z našeho vnímání do dvou základních skupin: signály související s každodenní dentitou (primárním procesem) a signály, které každodenní dentita marginalizuje a které nesou informace o snových dimenzích reality (sekundární proces). V následující pasáži popíšeme techniky vnímání, které jsou nezbytné jak pro mapování struktury procesu, tak i pro používání této mapy ke vstupu do dalších dimenzí snění.

Informace ukotvené ve smyslech

Chceme-li odhalit rozsáhlejší vzorce týkající se informací přicházejících z vnímání, potřebujeme druhou pozornost, která nám umožňuje získávat informace ukotvené ve smyslech, neboli fenomenologický popis snové zkušenosti. Informace ukotvené ve smyslech přicházejí prostřednictvím jednotlivých senzorických a motorických "kanálů" či způsobů komunikace. Nalezneme je ve verbálních výrocích, ať už vyslovených nebo naznačených, a v parajazyce (tón hlasu, hlasitost a rytmus řeči). Obzvlášť patrné jsou v neverbálních projevech, jako např. tělesný postoj, gesto, pohyb a výraz tváře. Nalezneme je i v prožívání facilitátora či jiného partnera v komunikaci, a to v podobě pocitů, reakcí a dalších vnitřních prožitků. A konečně, zdrojem informací ukotvených ve smyslech je i pole či prostředí, což zakoušíme v rámci synchrinicit a dalších událostí či okolností smysluplných v rámci daného kontextu.

(str. 50)