Deida David: Cesta nespoutané ženy

Jak bys mohla plně otevřít svoje srdce a tělo muži, který neví dokonce ani to, po čem jeho srdce skutečně touží? Zcela přirozeně se tvoje srdce a tělo takovému muži uzavírají a chrání tvou nejhlubší otevřenost před narušením, které by jí způsobilo jeho nejednoznačné šťourání. I když svého muže možná opravdu miluješ, stejně tě současně odpuzuje jeho falešná tvář, jeho mělkost, absence jeho ryzího odhodlání a jasného směru jeho srdce.

Tvůj muž se pravděpodobně umrtvil, aby přežil a necítil tu hroznou bolest vyvěrající z toho, že nezná nejhlubší smysl svého života. Strávil celé roky triviální honbou za povrchními cíli a nakonec se spokojil s tím úspěchem, kterého se mu podařilo dosáhnout. Přesto zřejmě cítíš, že je ztracený, bez ohledu na to, že sám tvrdí, jak se mu dobře daří.

Jsi neskutečně citlivá k jeho hlubokému potenciálu, jeho ryzím darům a plně nabízenému srdci. Stejně citlivá jsi však i na jeho sebeklam, sebeobelhávání a vzdálenost, kterou vytváří mezi sebou a touhou vlastního srdce, ale i mezi sebou a touhou tvého srdce. Ta vzdálenost tě zraňuje. Jeho falešná spokojenost tě bolí. Jeho necitlivost vůči vlastnímu utrpení i vůči tomu tvému tě frustruje, a nakonec vyvolá tvůj hněv. Toužíš po jeho plnosti nejen pro sebe, ale i pro jeho vlastní dobro a v zájmu všech bytostí, a přitom se zdá, že on ani necítí, o čem mluvíš...