Dalajláma: Kniha radosti

To neznamená, že se ráno vzbudíte a řeknete si: "Dnes budu závidět. Ten pocit vás zkrátka spontánně zahltí." začal se arcibiskup opět zastávat přirozenosti našich emocí a sebelítosti. "Chci tím říct, že se snažíte být dobrým člověkem a ten chlápek znovu projede kolem vás, tento týden už potřetí, ve svém mercedesu nebo nějakém jiném úžasném autě. Pokaždé, když vás míjí, snažíte se mu nezávidět, ale ten pocit vás znovu přepadne."

Srovnávání je vskutku lidská vlastnost. A nejen lidská, objevuje se i ve světě zvířat. Jak dalajláma poukázal, dokonce i psi, kteří spolu v míru a pokoji žerou, mohou náhle začít srovnávat velikost svých porcí a mohou se kvůli tomu pustit do boje za hlasitého štěkání a cenění zubů. Pro člověka se závist může stát zdrojem velké nespokojenosti. Existuje tibetské buddhistické učení, které říká, že to, co v životě způsobuje utrpení, je obecný vzorec toho, jak se vztahujeme k ostatním: "Závist vůči těm nahoře, soutěživost vůči rovnocenným partnerům a opovržení k těm dole."

Zdá se, že spravedlnost je nám zakódována přímo do genů, a tak jsme velmi citliví na nerovnost jakéhokoli druhu...

(str. 137)