Byron Katie: Potřebuji tvou lásku - je to pravda?

Myšlenka, která vás vyžene z ráje, může být například "cítil bych se pohodlněji, kdybych měl polštář". Anebo "byla bych šťastnější, kdyby tu byl můj partner".

Bez takové myšlenky jste v sedmém nebi - pěkně si hovíte v křesle, užíváte si podpory i toho, že něco dýchá za vás. Když uvěříte myšlence, že cosi chybí, co pocítíte? Bezprostřední následek může být velmi nepatrný - pouhý mírný neklid, který se dostaví ve chvíli, kdy se vaše pozornost odvrátí od toho, co už máte. Avšak jakmile k tomu dojde, vzdáte se zároveň i klidu pramenícího z vašeho posedávání v křesle. Hledáte větší pohodlí - a způsobíte si nepohodlí. Co kdybyste si pro ten polštář došli? To by mohlo zabrat (pokud polštář vlastníte).

Možná byste se znovu ocitli v sedmém nebi. Třeba je to přesně ta věc, kterou potřebujete. Nebo byste mohli zvednout telefon a přesvědčit partnera (pokud nějakého máte), aby vám dělal společnost, a třeba by skutečně přišel. Možná by vás to učinilo šťastnějšími, a možná ne. Váš klid je mezitím ten tam.

Myšlenka, která vás vyžene z ráje, se nemusí týkat pohodlí nebo štěstí. Může to být například "cítil bych se jistější, kdyby..." nebo "kéž by to takhle bylo vždycky", anebo pouhá myšlenka na čaj nebo kávu. Většina lidí se natolik zaobírá neustálým vylepšováním situace, že si ani neuvědomí, že už nejsou v ráji. Ať už se nacházejí kdekoliv, něco nebo někdo by mohlo být vždycky lepší.

Jak se dostat zpátky do ráje? Pro začátek si začněte všímat myšlenek, které vás z něj vyhnaly. Nemusíte věřit všemu, co vám říkají. Seznamte s s konkrétními myšlenkami, kterými se sami připravujete o štěstí. Poznávat sebe sama takovým způsobem se může zdát nejprve zvláštní, ale seznámit se se svými bolestivými myšlenkami znamená najít cestu domů - ke všemu, co potřebujete...

(str. 28)