Bulwer E. L.: Zanoni (mysticky laděný román)

Zanoni je mysticky laděný příběh o lásce, o hledání smyslu života, o boji dobra a zla v člověku. Dojemný a přitom velmi napínavý příběh Violy a Zanoniho odkrývá čtenáři oblasti lidského srdce a ducha, s nimiž se v běžné literatuře nesetkává příliš často.

Kapitola XXIII.

Byl to malý pokojík. Stěny byly pokryty obrazy, z nichž každý měl větší cenu než celý rod majitele paláce. Ach, ano! Zanoni měl pravdu. Malíř je kouzelníkem - zlato alespoň, které dovede čerpat ze svého kelímku, není klamem. Několik čtverečních palců pomalovaného plátna má tisíckrát větší cenu, než člověk se svými cévami a svaly, mozkem, vůlí, srdcem a rozumem!

V pokojíku seděl muž, jemuž bylo kolem třiceti nebo čtyřiceti let. Byl temnooký, bledý, vystouplých úzkých rysů a tlustých, smyslných, avšak rozhodných rtů. Jeho vysoká postav a se sklonem k tloušťce byla oděna ve volné roucho z bohatého brokátu. Na stole před ním ležel meč starobylého tvaru a klobouk, maska, kostky a schránka na ně, pouzdro na písemnosti a kalamář ze stříbra podivuhodných forem.

"Dobře, Mascari", pravil kníže, vzhlížeje ke svému cizopasníku, který stál ve výklenku zamřížovaného okna. - "Dobře! Kardinál teď spí se svými otci, potřebuji útěchu pro ztrátu tak znamenitého příbuzného a kde bych nalezl líbeznějšího hlasu než u Violy Pissaniové?"

"Mluví Vaše Excelence vážně? Tak záhy po smrti Jeho Eminence?"

"Tím méně se bude o tom mluvit a tím méně budu já podezříván. Zjistil jsi již jméno onoho drzého člověka, jenž překazil oné noci náš záměr a jenž kardinála následujícího dne zpravil?" ...

(str. 103)